Historie městské části Bělidla a obce Bystrovan

Bělidla

Bělidla, r. 1901 Bělidla (německy Bleich) je čtvrť nacházející se na východě Olomouce na pravém břehu řeky Bystřice, místními nazývané familiárně Bystřička. V roce 2009 zde bylo evidováno 229 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 763 obyvatel. Čtvrť má rozlohu 0,46 km2. Původně šlo o samostatnou vesnici. Stavebně souvisí s Pavlovičkami, původně však v úzkém pruhu zasahoval její katastr až k hodolanskému hřbitovu. Před stavbou olomoucké pevnosti stály malé domky a dvůr blíže k městu, jemuž osada patřila.

První zmínka o Bělidlech se objevuje již v roce 1305. Byla to však stará Bělidla, která se nacházela v místě dnešní Sokolské ulice. Název označuje místo, kde se bílilo plátno. V roce 1569 vlivem posunutí hradeb na úroveň dnešní Studentské ulice se Bělidla stala součástí opevněné Olomouce. Stávající prostor byl velmi stísněný a tak obyvatelé Bělidel přesídlili do míst statku Šenkovské markrabství (v místech dnešního obchodního domu Senimo v Jeremenkově ulici). Obyvatelé si začali na tomto místě stavět novou vesnici, kterou nazvali Nová Bělidla. Ani zde však vesnice nevydržela do dnešních dnů. V souvislosti s budováním olomoucké tereziánské pevnosti v polovině 18. století byly předměstské vesnice zbourány a obyvatelé vysídleni. Bělidla přestala téměř na půl století existovat. Potřetí jsou Bělidla zmiňována koncem 18. století, a to v souvislosti se zrušením a rozparcelováním statku Šenkovské markrabství. Původní obyvatelé Bělidel opět začali budovat svoji vesnici, tentokrát východněji, v prostoru dnešní Libušiny ulice. Tato ulice je až do dnešních dnů páteřní ulicí současných Bělidel. Bělidla jako samostatná obec přestala existovat v roce 1919, kdy byla připojena k městu a stala se z nich městská část Olomouce.

Každá předměstská obec je ve svém vývoji jedinečná, Bělidla jsou unikátní v jejich půdorysu. Křivolaké uličky s přízemními domky nás zavádějí v myšlenkách do minulosti. Až do husitských dob nás mohou zavést názvy zdejších ulic. V Libušině ulici se nachází malá kaplička se zvonicí a sloup se sochou Panny Marie. Kaple se zvonicí pochází z první poloviny 19. století. Vedle ní stojící barokní sloup se sochou Panny Marie zde stál již v polovině 18. století. Zvonice i sloup jsou chráněny jako nemovité kulturní památky. V ulici Táboritů před hospodou Na Blajchu stojí kamenný kříž s ukřižovaným Kristem z roku 1877. Byl postaven na místě staršího kříže od obce Bělidel. Na podstavci je reliéf Panny Marie Bolestné a nápis "Pochválen buď Ježíš Kristus".

Zdroj: Olomouc.eu

Bystrovany

Bystrovany, cca 1925 Podle prvního písemného dokladu z roku 1277 byla vesnice Bystrovany majetkem premonstrátského kláštera Hradisko. Podle všech předpokladů byly předtím Bystrovany majetkem králů českých a markrabí moravských. Město Olomouc získalo Bystrovany do svého majetku v roce 1531, kdy vyplatilo klášteru 200 kop grošů. V držení Olomouce pak zůstaly Bystrovany až do roku 1848, kdy se staly samostatnou obcí olomouckého okresu. V roce 1975 došlo k přičlenění obce k městu Olomouci, k 1. lednu 1993 bylo v referendu občany odhlasováno její opětné osamostatnění.

Hlavním zdrojem obživy místních byla až do 20. století zemědělská výroba. K Bystrovanům patřilo vojenské cvičiště a velké pastviny, které byly postupně přeměňovány na pole. Rozvoji obce přispělo zřízení zastávky železniční trati Olomouc – Krnov v roce 1872. V roce 1914 byly Bystrovany postiženy velkou povodní. Výjimkou nebývaly ani v dřívějších letech, a tak byla ve 30. letech 20. století provedena regulace Bystřičky od Olomouce po Velkou Bystřici. Součástí koloritu obce Bystrovany je kaple sv. Bartoloměje a kamenný kříž před kaplí na návsi z konce 19. století.

Více k historii obce: www.bystrovany.cz

Zdroj fotografií starých pohlednic: www.fotohistorie.cz

uživatelský obsah - vždy jako první článek!!!

---odkaz na všechny novinky---

int(3)

Novinky

  • Objevte přírodu na předměstích Olomouce, jaká umí být v podzimních barvách

    10.10.2023

    Letošní horké léto už je s konečnou platností minulostí a je tu opět podzimní čas. Najděte si chvilku a vyrazte na některou z vycházkových tras vedoucích z jednotlivých městských částí Olomouce do nejbližší přírody. Vydejte se třeba za olomouckým Golemem, za léčivou vodou, objevte tajemství Neředínského kopce nebo nebo ptačí ráj na severu našeho města.

    Trasy "Do přírody ve městě" nabízejí krátké pohodové výlety pro rodiče s dětmi, pro seniory, ale i pro všechny ostatní, kteří nechtějí zrovna výkonnostní turistiku a zároveň se chtějí dozvědět něco víc o místech, kam se v Olomouci třeba ještě nepodívali a která přitom stojí za to. Pojďte s námi objevit naše město z trochu jiné stránky! Přehled našich tras najdete zde.

  • Přeskočte do pravěku i středověku. Kopec u katedrály má sedm tisíc let dlouhou historii!

    21.6.2023

    Dómské návrší. Foto: Libor Sváček, box@fotosvacek.cz Nejlepší expozice, jaká kdy v Olomouci byla, je teď v Arcidiecézním muzeu. Přijďte si sami zjistit, jak se během staletí proměňovalo Svatováclavské návrší, kde býval Olomoucký hrad a dnes se tyčí věže svatováclavské katedrály. Zdejší nová stálá expozice s názvem Zde se nacházíte vám to ukáže mimo jiné i díky povedeným realistickým bronzovým modelům. Návštěvník zjistí, že na místě Dómu sv. Václava a arcidiecézního muzea lidé žijí, pracují a modlí se už sedm tisíc let! Více v článku na olomoucky.rej.cz.

    A jakmile budete s expozicí hotovi, můžete pokračovat našimi dvěma na sebe navazujícími vycházkami po olomouckých parcích nebo jakoukoli jinou z tras Do přírody ve městě, které nabízejí nyní v létě ideální příležitost jak se zchladit v městské a příměstské zeleni a ještě se něco zajímavého dozvědět.

« Novější | Starší »

Banan-maly Trasy projektu "Do přírody ve městě" byly zpracovány a uvedeny v život v roce 2014 díky práci dobrovolníků - členů a příznivců olomouckých Přátel přírody - a za finanční a věcné podpory statutárního města Olomouce a Dopravního podniku města Olomouce, a. s. Revize a aktualizace tras proběhla v roce 2019. Mapové podklady byly použity z www.openstreetmap.org. Webhosting BANAN.cz.

Věnováno památce Ing. Jiřího Hambálka.