1. Holický les

Po vystoupení na konečné zastávce busu v ulici Šlechtitelů pokračujeme touto ulicí dále po směru jízdy. A po levé straně za chvilku uvidíme postupně budovanou sportovně relaxační zónu Holický les, která by měla dohromady zabrat plochu sto hektarů. V roce 2013 se podařilo zrealizovat první etapu tohoto velkolepého projektu výsadbou 72 000 stromů v prostoru mezi ulicí Šlechtitelů a železniční tratí. Rostou zde duby, lípy, habry, jilmy, olše a javory. O rok později sem byl po restaurování instalován kamenný kříž z roku 1877, který stál původně na ulici Přerovské. Tady by měl sloužit jako místo pro ztišení a meditaci. Významný pro Holický les byl rok 2018. V něm byla kolem lesa vybudována přes kilometr a půl dlouhá cyklostezka s odpočivadlem, která propojila Holici s Novým Světem. Přes Holický les míří cyklostezka k univerzitnímu kampusu a průmyslové zóně v ulici Šlechtitelů. U příležitosti výstavby cyklostezky byla v areálu zasazena lípa velkolistá na památku Olgy Havlové, která by se v roce 2018 dožila 85 let. Také byla vystavěna lávka pro pěší a cyklisty přes železniční trať z Holického lesa do Keplerovy ulice. Do budoucna by měl areál nabídnout ještě další možnosti pro využití volného času – in-line okruhy, dětské hřiště, workout hřiště atd.

Procházíme cyklostezkou, chvíli spočinout můžeme v jejím přístřešku. Na samém konci ulice Šlechtitelů se dostaneme na malou, ale hodně frekventovanou křižovatku. Tu přejdeme a pokračujeme cestou kolem několika rybníků. Na první polní odbočce zahneme doleva a touto polní cestou budeme pokračovat asi kilometr k železničnímu přejezdu, za kterým už je po pár stovkách metrů vjezd do areálu Amerika.

2. Areál Amerika

Rekreační soukromý areál Amerika je souborem tří rybníků o ploše 1,8 ha. Zdejší travnaté pláže jsou pravidelně udržovány, na své si přijdou milovníci rybaření, procházek i posezení u vody. Tato odpočinková zóna se nachází na území bývalého dvojfortu VII. Ten byl postaven v letech 1854 – 1867 jako součást fortového věnce kolem Olomouce a mezi ním procházela železnice. Proto byl nazýván železniční fort. Do dnešní doby se z něho zachovaly jen terénní náznaky. V Americe je možné se občerstvit v letní sezonu v hospůdce.

Po prohlídce a odpočinku vyjdeme z areálu směrem doprava Partyzánskou ulicí, kterou celou projdeme a za křižovatkou s Keplerovou ulicí se dáme zase směrem doprava ke hřbitovu.

3. Nový holický hřbitov

Na holickém hřbitově si můžeme prohlédnout řadu zajímavých náhrobků a ústřední kříž z roku 1845. Z téhož roku pocházejí např. náhrobek ve tvaru kapličky se sochou Krista či náhrobek rodiny Vieckových, o 20 let mladší je obdobný náhrobek, nedávno rekonstruovaná hrobka Josefa Hlaholy. Na křižovatce před hřbitovem stojí poškozený kříž s postavami Panny Marie a sv. Josefa z roku 1848.

Z holického hřbitova se kousek vrátíme Keplerovou a pokračujeme směrem vpravo na náves Svobody.

4. Náves Svobody

Na návsi si můžeme prohlédnout sochu sv. Floriána z 19. století a pomník obětem světových válek z roku 1924 se sochou Františka Palackého od významného olomouckého sochaře Julia Pelikána. Projdeme kolem budovy prvního stupně základní školy, bývalého panského domu z roku 1874. Na návsi Svobody se nachází soubor cenných vesnických domů, některé jsou i s žudrem. Dominantou náměstí je farní kostel sv. Urbana, jehož dnešní podoba pochází z roku 1893. Vznikal postupně přestavbou původní kaple svatého Urbana z roku 1610. Samostatná farnost byla v Holici ustavena v roce 1843, předtím byla obec od středověku součástí farnosti olomouckého kostela sv. Mořice. U kostela stojí sochy svatých Cyrila a Metoděje.

Na návsi Svobody můžeme své putování po zhruba pěti kilometrech ukončit a odjet odsud busem MHD ze zastávky U Mlýna. Pokud nás ale zajímají i technické památky, nabízí se varianta trasu prodloužit k budovám bývalé sladovny a pivovaru. V tom případě budeme pokračovat stále rovně a napojíme se na Sladkovského ulici. Po ní půjdeme zhruba kilometr a za čtvrtou odbočkou vlevo podél železniční tratě se dostaneme k budově bývalé sladovny.

5. Bývalá sladovna

Sladovna byla založena v roce 1899 jako firma Heller-Husserl a později se přejmenovala na Hanáckou sladovnu. Zásadní měrou se na projektu podílel významný architekt Karel Starý. Výroba sladu zde probíhala klasickým humnovým způsobem. Sladovna produkovala cca 6500 tun sladu za rok, přičemž se významná část produkce exportovala. V současnosti se objekt využívá pouze pro skladování ječmene. O pár stovek metrů směrem dále po Sladkovského ulici se nachází budova bývalého pivovaru.

6. Bývalý Hanácký akciový pivovar

Pivovar vznikl investicí českého kapitálu v roce 1897 jako „Hanácký akciový pivovar se sladovnou v Olomouci v Holici“. Jeho stavba byla zahájena 23. března 1896 a první várka byla uvařena již 27. ledna 1897. V době založení měl pivovar dva konkurenty – rolnický pivovar v Holici, ale hlavně německý měšťanský pivovar na Nové Ulici s kapacitou 120 000 hl. Oba konkurenční boj nevydržely a byly uzavřeny. V letech 1927 až 1939 proběhla v pivovaru rozsáhlá rekonstrukce od přístavby sklepů až po stáčírnu lahvového piva. Druhá světová válka na pivovar tvrdě dolehla. V roce 1943 byla výroba zastavena a strojní zařízení demontováno. Po válce se pivovar opět začal rozvíjet a další rekonstrukce následovaly. Byla vybudována nová varna (1972), stáčírna (1976), zatankován byl ležácký sklep.

Pivovar provedl na jaře 1995 testovací várku nového a na české poměry naprosto odlišného lehkého piva amerického typu. Partner z USA dodal knowhow a výroba byla zahájena ještě v květnu 1995. Úmysl však nevyšel a v roce 2000 byl pivovar uzavřen. Areál v současnosti slouží zčásti jako výrobna sladu, zčásti je pronajímán jiným subjektům.

Od pivovaru se vrátíme kousek zpět, zahneme doleva do ulice U Solných mlýnů, kterou projdeme na nejbližší autobusovou zastávku MHD Pekárny v Přerovské ulici.

Příroda v okolí

Cestou zpět z Ameriky po ulici Partyzánské můžeme vidět prameniště rybníků Amerika a Fuksárna.

Další významné památky a místa

Busta T. G. Masaryka v areálu dětského hřiště při základní škole. Dne 13. srpna 1938 byl v parku měšťanské školy odhalen pomník T. G. Masaryka. Jeho autorem je také olomoucký sochař Julius Pelikán. Prezident mu prý seděl sám modelem. Ředitel školy přijal pomník pod svou ochranu. Dobu německé okupace přečkal pomník zakopán v zemi, dokonce i zazděn pod schody školy a dne 22. června 1945 byl opět postaven. Bez úhony přečkal i období komunismu a zůstal zde až do dnešních dnů.

Slavná absolventka základní školy – herečka Hana Maciuchová.