Historie městské části Lošov

Lošov, cca r. 1930 Lošov se rozkládá v údolí Lošovského potoka mezi posledními výběžky Nízkého Jeseníku, asi 9 km severovýchodně od centra města Olomouce. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1385 (Lacznaw), k roku 1465 ves patřila k majetku premonstrátského kláštera Hradisko. Roku 1850 se Lošov stal samostatnou obcí; farností, poštou, školou i četnickou stanicí spadal pod Sv. Kopeček. Součástí Olomouce se Lošov stal jako poslední připojená obec v roce 1980. V nedaleké lokalitě Zlatý důl se patrně už od 11. století dolovalo zlato a další vzácné kovy, těžba však brzy zanikla. Úspěšné nebyly ani pozdější pokusy o její obnovu v 18. století. V Lošově se nacházel i lom na břidlici a obilný mlýn. V roce 1911 byla v obci výrobna olomouckých tvarůžků. Lošovské lesy patřily od roku 1879 Liechtensteinům a proto v nich dodnes můžeme nalézt několik pamětních nebo hraničních kamenů.

Český název vsi byl vždy Lošov (1465) v německých pramenech  Lossow (1667, 1718), či Loschau (1751). Nejpozději od 15. století ves patřila klášteru Hradisko, a to až do jeho zrušení v r. 1784. Pak spravoval celé panství náboženský fond a v r. 1826 je koupil hrabě Filip Ludvík Saint Genois. V katastru obce se kdysi dolovalo zlato. Od r. 1850 obec patřila do olomouckého okresu. V r. 1980 byla sloučena s Olomoucí. Více...

Mariánské Údolí

Mariánské Údolí, r. 1898 Již v roce 1825 založil Josef Zvěřina v Mariánském Údolí provoz železáren, které se později staly součástí Vítkovických železáren pod vedením Rothschildů. Hutní výroba ve firmě dlouho dominovala, ovšem již v roce 1861 se započalo s výrobou kamen a roku 1873 byl vyroben první domácí přístroj – šicí stroj (vše pod vedením Ignáce Machánka). Podnik se rozvíjel a roku 1902 svá kamna Meteor nechal patentovat. Do začátku 30. let 20. století prodala firma přibližně milion kusů. Masivně se rozvinula výroba kuchyňských přístrojů (mlýnky na maso, pračky, …). Od roku 1919 firma používá své logo s názvem Mora, v tomto roce se zároveň začalo s výrobou prvních plynových sporáků. Podnik postupně začal vyrábět i lednice (od roku 1948) a závěsné plynové kotle. V roce 1951 se oddělil závod pro letecký průmysl, společnost Mora Aerospace. V roce 1958 Mora vyrobila svou první plynovou pračku pod názvem Morette. Více...

Zdroj fotografií starých pohlednic: www.fotohistorie.cz

uživatelský obsah - vždy jako první článek!!!

---odkaz na všechny novinky---

int(8)

Novinky

  • Pozvánka: Úterý 25. 5. 2021 Vycházka podél Hamerského náhonu

    18.5.2021
    178391603_10218243580991207_6536032538906994766_n Zveme vás na vycházku, kam musíme vyrazit, "než to zaroste". V úterý 25. května v podvečer půjdeme podél Hamerského náhonu z Bystrovan na Nové Sady. Budeme se cestou co nejvíce držet podél toku (ten je zde: https://mapy.cz/s/nehenonobu). Trasa má asi 7 km, jsou potřeba turistické boty, protože částečně půjdeme přes pole.
    Vyrazíme v 16:45 ze zastávky busu č. 15 Bystrovany, škola (jede z hlavního nádraží v 16:34). Z Nových Sadů vás odveze domů bus č. 14 nebo 16 anebo tramvaje č. 3, 5. Kdyby přes den silně pršelo, akce se nekoná.
    Akci vede Hynek Pečinka. Členové Přátel přírody zdarma, hosté 30 Kč.
    Co je Hamerský náhon a kde stával Hamerský mlýn neboli Měďárna?
    Hamerský náhon odvádí část vody z Bystřičky pod obcí Bystrovany a vrací ji do Moravy pod Novými Sady. Jde o umělý vodní tok, který se však postupem let zapojil do okolní krajiny a patří podle zákona mezi významné krajinné prvky vyžadující zvláštní ochranu. U dnešního kruhového objezdu u Bystrovan, u silnice směrem na Přáslavice, stála ještě na konci 90. let 20. stol. budova bývalého obilního mlýna, který stál na Hamerském náhonu, který teče podél dnešní cesty Hamerská. Od druhé poloviny 16. stol. zde máme doložený měděný hamr. V r. 1808 se vedle kovářské živnosti v mlýně začalo mlít také obilí, postupně byl přestavěn i na mletí borku (duběnky), později zde byl i lis na olej a pila. V r. 1949 byl mlýn znárodněn a ten rok se zde mlelo obilí naposledy. Dnes už není po objektu mlýna ani památky.
  • NEJKRÁSNĚJŠÍ ZIMNÍ TRASA DO PŘÍRODY VE MĚSTĚ VEDE Z BĚLIDEL DO BYSTROVAN

    16.4.2021

    Anketa Lidé, kteří se na webu projektu "Do přírody ve městě" zúčastnili ankety o nejkrásnější zimní trasu, zvolili vycházku "Podél Bystřičky za město a jinudy zpět". Ta vede z městské části Bělidla stezkou po břehu řeky Bystřice přírodním parkem do obce Bystrovany, odkud lze zpět do Olomouce přijet městským autobusem.

    Autorkou trasy je Iva Dvořáková, která kromě diplomu převezme tematické ocenění - štangli turistického salámu. Trasu si můžete prohlédnout zde a k jednotlivým zastavením se dostanete přes tento odkaz. Jak si v hodnocení veřejnosti stály ostatní trasy Do přírody ve městě, vidíte na našem grafu.

« Novější | Starší »

Banan-maly Trasy projektu "Do přírody ve městě" byly zpracovány a uvedeny v život v roce 2014 díky práci dobrovolníků - členů a příznivců olomouckých Přátel přírody - a za finanční a věcné podpory statutárního města Olomouce a Dopravního podniku města Olomouce, a. s. Revize a aktualizace tras proběhla v roce 2019. Mapové podklady byly použity z www.openstreetmap.org. Webhosting BANAN.cz.

Věnováno památce Ing. Jiřího Hambálka.