Popis trasy Výprava za olomouckým Golemem

1. zastavení: Kostel sv. Ondřeje s křížovou cestou ve Slavoníně

Ze zastávky MHD Slavonín, křižovatka jdeme směrem nahoru a po chvíli uvidíme po levé straně kostelní věž. První písemná zmínka o farním kostele pochází z roku 1364, ovšem vzhledem ke gotickému jádru budovy lze usuzovat, že pochází již ze 13. století. Gotická je i boční kaple a sanktusová věž, zatímco nižší hlavní věž je již renesanční. Poslední stavební úpravy proběhly roku 1840. Kostel je památkově chráněn, stejně jako již zrušený přilehlý hřbitov, v jehož ohradní zdi jsou výklenkové kapličky zastavení křížové cesty, vsazené sem v roce 1807. Obrazy z kapliček obnovili v roce 2008 amatérští malíři z Holandska, kteří Slavonín navštívili.

2. zastavení: Fort XI

Ulicí Pod Kostelem stoupáme asfaltovou cestou směrem ke slavonínskému hřbitovu. Za hřbitovem se na křižovatce vydáme cestou vpravo a dojdeme k zahrádkářské osadě. Uprostřed osady se nachází fort XI.

Fort XI byl vybudován v letech 1851 – 1854 na tzv. Zlatém vrchu. Konstrukcí je shodný s forty VII, XV a XVII, ale na rozdíl od nich je ve velmi dobrém stavu. Je v majetku soukromé firmy a nepřístupný. Největší odměnou při návštěvě vršku s fortem jsou krásné pohledy na město Olomouc a panoráma Nízkého i Hrubého Jeseníku. Fortový věnec v Olomouci byl unikátním projektem plukovníka Wurmba z roku 1850. Jednalo se o modernizaci stávající pevnosti, která počítala s vybudováním 25 menších pevnůstek, které dohromady vytvářely uzavřený prstenec kolem vlastní pevnosti.

3. zastavení: Socha sv. Jana Nepomuckého a kaplička

Za fortem narazíme u polní cesty na sochu sv. Jana Nepomuckého z roku 1807, za kterou odbočíme vlevo a po asi 200 m zase vpravo. Pokud se odpoutáme od krásných výhledů na Olomouc, spatříme před sebou zářící bílou kapličku v polích. U kapličky odbočíme vpravo a tím se napojíme na cyklistickou trasu č. 5, která nás dovede k nadjezdu přes dálniční obchvat. Za nadjezdem opustíme cyklistickou trasu a dáme se doleva po asfaltové cestě, která kopíruje dálnici. Po asi kilometru poněkud rušnější procházky asfaltová cesta končí a my pokračujeme rovně pěšinkou ke zlatému hřebu naší výpravy, svatému Kryštofovi.

4. zastavení: Svatý Kryštof neboli olomoucký Golem

Svatý Kryštof, patron poutníků, řidičů a cestujících, je skoro čtyři metry vysoká bronzová socha přenášející malého Ježíše. Jejím autorem je Marius Kotrba. Nad řidiči drží ochrannou ruku z valu nad dálnicí u Nemilan od října 2005. Odhalení sochy bylo vlastně tečkou za výstavbou jižního obchvatu Olomouce. Podle původního požadavku tu měla stát jakási symbolická brána. To však sochař zavrhl a přišel s protinávrhem v podobě kráčejícího obra s dítětem na rameni, který hledí přes silnici k městu a Svatému Kopečku v dáli.

Svatý Kryštof byl podle legend muž velké a silné postavy, původním jménem Reprobus. Protože si uvědomoval svou sílu, chtěl sloužit tomu nejmocnějšímu pánovi. Jeden starý poustevník ho seznámil s učením Krista a poradil, že sloužit Kristu může tím, že bude pomáhat druhým. Reprobus tedy začal pomáhat pocestným přes divokou řeku. A jednou na ramenou přenášel dítě, které ale bylo s každým krokem těžší a těžší. Když se Reprobus zeptal na vysvětlení, dítě se představilo jako Ježíš Kristus a ta narůstající hmotnost byla všechna tíha světa. Reprobus nevěřil a vyžádal si nějaký zázrak – v tu ránu se jeho hůl zazelenala a později rozkvetla a přinesla první plody. Reprobus uvěřil a nechal se pokřtít, přijal jméno Christophorus, tedy ten, co nosí Krista. Pro šíření evangelia se ale brzy stal světským pánům nepřítelem a byl popraven setnutím hlavy.

Od sochy sv. Kryštofa se nám naskytne další úžasný výhled na město Olomouc. Když se nabažíme výhledů na velký kus Hané s bazilikou na Svatém Kopečku, pustíme se dále pěšinou z mírného kopce. Před železniční tratí odbočíme vlevo, podejdeme obchvat a po asi 50 metrech podejdeme pod mostem i železniční trať. Cesta nás dovede zpět pod obchvat. Nejen pánskou část výpravy určitě nadchne pohled na obrovské sloupy estakády. Pokračujeme kousek pod ní již po asfaltové komunikaci, která nás dovede do obce Nemilany.

5. zastavení: Kaple sv. Jana a Pavla

Pokud se na první křižovatce dáme kousek doprava ulicí U Sokolovny, dojdeme k nemilanské hospůdce Na Sokoláku. V letních měsících v ní můžeme posedět i na zahrádce a dát si něco dobrého z místního grilu. Neodbočíme-li, pokračujeme Kožušanskou ulicí a dojdeme ke kapli sv. Jana a Pavla.

Kaplička na návsi byla nemilanskými občany postavena v roce 1826. Tím se částečně osamostatnili od slavonínské farnosti, ke které původně patřili. Dvakrát do měsíce se v ní konají bohoslužby. Napravo od kaple je možné vidět stavení s reliéfem ovocné mísy. Zde máme zase dvě možnosti: pokračovat rovně k vlakové zastávce Nemilany ulicemi Kožušanskou a Lidickou, nebo se vydat vpravo po cyklistické trase Raisovou ulicí.

V případě první varianty dojdeme k vlakové zastávce Nemilany. Pokud trasu zde neukončíme, pokračujeme Kyselovskou ulicí k cihelně.

6. zastavení: Kyselovská cihelna

Zdařile zrekonstruovaná cihelna byla postavena v roce 1882 a je unikátní technickou památkou. Dlouhá léta chátrala, k její přestavbě došlo v roce 2012 a nyní slouží jako výrobna tiskařského materiálů se sklady. Oválná budova s dřevěným prvním patrem obsahuje osmnáctikomorovou cihlářskou kruhovou pec tzv. Hoffmanova typu o obvodu asi 130 metrů z let 1883-84, kterou završuje 37 metrů vysoký původní komín, který je svým tvarem jedinečný v celém Česku. Další zajímavostí je, že při stavbě cihelny byly použity cihly ze zrušeného bastionového opevnění Olomouce. Jedná se o tzv. tereziánky, esteticky vydařené cihly s velkým c. k. erbem, v horní části s iniciálami FMT a číslem série ve spodní části. Tyto cihly jsou často vyhledávány sběrateli kolkovaných cihel. Hlína používaná k výrobě cihel se těžila v kopci západně od původní obce Kyselov. Kopec byl nazýván Goldberg (Zlatý kopec) právě podle výborné cihlářské hlíny, která pro zdejší obyvatele byla zlatem, protože jim přinášela obživu. Provoz cihelny, která měla v roce 1938 již 82 zaměstnanců, byl zastaven v roce 1946.

Kousek od cihelny je restaurace Gardenpark, kde se můžeme občerstvit. Jestli nás nezláká nabídka tamních specialit, vrátíme se zpět k železniční trati na můstek přes potok Nemilanku u železničního podchodu a odtud se vydáme po pravém břehu Nemilanky až k hospodě Na Hřišti. I zde je v letních měsících velká nabídka grilovaných specialit. Odjet odsud můžeme z blízkých zastávek busů MHD Slavonín, křižovatka či Slavonín, Dům seniorů.

V případě druhé možnosti se od kapličky sv. Jana a Pavla vydáme Raisovou ulicí po cyklistické trase č. 5, za základní školou ulicí Povelskou po Moravské cyklistické stezce 4, 5 až k železniční trati. Můžeme pokračovat rovně a za železniční tratí narazíme na rybník.

7. zastavení: Rybník Hamrys

Rybník Hamrys s kachnami a labutěmi je zatopená bývalá pískovna o rozloze 1,4 ha. U západního a méně i jihovýchodního břehu se vyvinuly menší rákosiny, na březích se roztroušeně vyskytují vrby a další stromy. Lokalita je zajímavá výskytem vzácné škeble rybničné. Podle některých pamětníků byla pískovna využívaná i jako hasičská nádrž.

Asi po 300 metrech stále po cyklostezce dojdeme na autobusovou zastávku MHD Jižní.

uživatelský obsah - vždy jako první článek!!!

---odkaz na všechny novinky---

int(1)

Novinky

  • Olomouc.eu: Vodu v Nemilance regulují také bobři

    14.10.2024

    Snimek-obrazovky-2024-10-14-103729 Úplně novou hráz na říčce Nemilance začali v těchto dnech stavět bobři, a to v těsné blízkosti nového propustku ve Slavoníně. Jejich počet tam odhaduje vedoucí odboru životního prostředí Petr Loyka na čtyři.

    „I po povodni se bobři v Olomouci volně pohybují v ramenném systému řeky Moravy, na přítocích a téměř na všech uzavřených vodách. Jde o potomky bobrů navrácených do krajiny v devadesátých letech,“ uvedl Loyka.

    První výsadek dvacítky bobrů proběhl v listopadu 1991. Do Litovelského Pomoraví dorazili ze severovýchodního Polska, později k nim přibyl jeden pár z Litvy. Bobři se tak vrátili do původního domova a jejich počty od té doby výrazně narostly.

    „Nyní by to už byl důvod k zamyšlení nad regulací jejich počtu. Zákon chrání bobra i jeho sídlo, což platí pro chráněné druhy a není to jen výsadou bobrů. Bobři jsou vnímaví, činorodí a nelze je přelstít. Pokud jim hrázku odstraníme, tak to hned zjistí, jsou naštvaní a rychle si staví novou,“ komentoval bobří stavbu na Nemilance Loyka.

    Bobr je vodní tvor a umí se přizpůsobit nízkým i vysokým vodním stavům. Nicméně stromy, které bobři naruší v zaplaveném území nebo v podmáčené půdě, představují nebezpečí. (Zdroj)

  • Poznejte Olomouc zblízka – s průvodcem i po vlastní ose

    4.8.2024

    Plánujete prázdninovou dovolenou v Olomouci? Anebo se sem chystáte na výlet? Dobrá volba! Olomouc je totiž druhá největší památková rezervace v České republice, a navíc nemusíte nachodit stovky kilometrů, abyste toho hodně, ale opravdu hodně viděli.

    Historické centrum města vás okouzlí svou nezaměnitelnou atmosférou a památky, především ty barokní, jsou tu doslova na každém kroku. Nechoďte s hlavou sklopenou, ale koukněte občas nahoru. Na starých městských domech v centru se totiž dochovala původní znamení a na řadě z nich i výzdoba, která vám doslova vyrazí dech. V parcích, rozprostírajících se okolo města, se můžete zchladit ve stínu stromů anebo relaxovat třeba u knížky. A co teprve olomoucké uličky… Hrnčířská, Školní, Kačení, Kozí a další… Až jimi budete procházet, zkuste se chvíli zastavit a rozhlédnout se kolem sebe. Dýchne na vás atmosféra dob minulých a bude se vám jen těžko odcházet. Olomouc je krásná v každém ročním období, ale léto je prostě léto! Více...

Starší »

Banan-maly Trasy projektu "Do přírody ve městě" byly zpracovány a uvedeny v život v roce 2014 díky práci dobrovolníků - členů a příznivců olomouckých Přátel přírody - a za finanční a věcné podpory statutárního města Olomouce a Dopravního podniku města Olomouce, a. s. Revize a aktualizace tras proběhla v roce 2019. Mapové podklady byly použity z www.openstreetmap.org. Webhosting BANAN.cz.

Věnováno památce Ing. Jiřího Hambálka.