Historie městských částí Nové Sady a Nový Svět

Historie Nových Sadů

Mapa Olomouce: Neustift = Nové Sady Ves Nové Sady (německy Neustift) byla původně založena městem Olomoucí roku 1314 na pozemcích, které mu daroval král Jan Lucemburský, přičemž měla mít za vzor už dříve založenou Holici. Od toho také pochází její německý název Neustift. Rozkládala se na jih od Blažejské brány mezi řekou Moravou a již zaniklým potokem Povelka a její obyvatelé, živící se různými řemesly, pěstováním zemědělských plodin a především rybářstvím, byli pokládáni za občany města. Rozvoj osady ale přerušila výstavba olomoucké pevnosti, všechny domy i s kapličkou byly po roce 1757 zbořeny a místní obyvatelé se museli přesídlit asi jeden kilometr jižněji (dnes ulice Střední novosadská a Dolní novosadská), kde si vzhledem k větší vzdálenosti od města v letech 1773–1775 postavili kostel sv. Filipa a Jakuba s vlastním hřbitovem. Nové Sady se díky tomu později staly sídlem nové farnosti, zahrnující též sousední Povel, jenž zůstal na Nové Sady částečně navázán i poté, co se obě vesnice staly po roce 1850 samostatnými politickými obcemi, neboť zde fungovala také pošta nebo četnická stanice.

Nové Sady byly až do roku 1945 vesnicí převážně německou, šlo o součást olomouckého jazykového ostrova, např. k roku 1890 zde žilo 1214 Němců a jen 54 Čechů. Byly zde také dvě německé školy, zatímco česká veřejná škola byla otevřena až v roce 1913. Významnější byl i německý společenský život, o což se staraly spolky „Casino“, Svaz Němců, pěvecké sdružení, tělocvičný Turnverein a další, z českých zde trochu se zpožděním začala působit např. Národní jednota nebo Sokol. Poměry mezi oběma národnostmi se pak vyrovnaly až ve 30. letech 20. století, ačkoli už v roce 1919 se Nové Sady začlenily do Velké Olomouce. Průmysl se nikdy více nerozvinul, přestože zde byl již dříve zřízen hamr nebo papírna a od roku 1870 tudy vedla železnice Olomouc–Prostějov–Nezamyslice (trať 301). Významnějšími podniky v první polovině 20. století byly např. Neoralova výroba tvarůžků a zpracování známého novosadského zelí, Obranského závod Primalit na barviva a stavební hmoty nebo Lošťákova továrna na různé výrobky pro stavebnictví. Víceméně venkovskou tvář Nových Sadů od 60. let ovšem změnila výstavba největšího olomouckého sídliště, zasahujícího přes Povel až na území Nové Ulice.

Historie Nového Světa

Nový Svět, 1925 Nový Svět, od r. 1918 městská část Olomouce s 987 obyvateli, je stavebně spojen s Hodolany a Holicí. Původní ves, připomínaná už r. 1314, dříve nazývaná Dědinka stávala kolem ramene řeky Moravy těsně před Olomoucí. Náležela městu Olomouci a olomouckému měšťanu Lukáši Salzerovi, podle kterého ves dostala název Salzergut (Salzerův statek). V polovině 18. století byla původní obec v rámci budování olomoucké pevnosti zbourána a přestěhována na volnou půdu na katastru obce Holice pod novým názvem Neue Welt, stále se však používal i starý název Salzergut. Od r. 1846 se začal používat také český název Nový Svět. Samostatnou obcí se stal Nový Svět roku 1850, i když v mnoha oblastech byl stále závislý na Holici. Původní ves tvoří široká ulice - spíše náves - Jana Sudy, kde se také nachází většina památek. Název návsi Jana Sudy je památkou na osobu i dobu, na kterou by se nemělo zapomínat. Jan Suda byl popraven v roce 1942 v Kounicových kolejích v Brně.

Zdroj fotografií starých pohlednic: www.fotohistorie.cz

uživatelský obsah - vždy jako první článek!!!

---odkaz na všechny novinky---

int(24)

Novinky

  • Neshánějte letenky ani lodní lístky. Do Nového Světa dojdete zakrátko pěšky

    15.5.2016

    Novysvet_009 Květnovou vycházkou jsme pokračovali v seznamování se s trasami projektu Do přírody ve městě. V úterý 10. května jsme se vydali od Šantovky podél místních vodních toků do olomoucké městské části Nový Svět.

    Než jsme si prohlédli její památky, pokochali jsme se přírodou kolem řeky Moravy, a pak na Novém Světě si kdo chtěl, opekl něco dobrého na zub v hospůdce Na Hřišti, kde nám dali k dispozici ohniště. 

    Průvodkyní nám byla Marcela Dosedělová, která tuto trasu pro projekt zpracovala.

    Trasa vycházky, na kterou se můžete vydat i vy sami. My jsme ji tentokrát ale šli v protisměru. Fotky z vycházky najdete tady...

  • Jak jsme zatměli u kyselky

    22.3.2016

    Cernovirska_kyselka Letošní první vycházka, na níž seznamujeme účastníky s trasami projektu Do přírody ve městě, směřovala ve čtvrtek 17. března odpoledne do typických hanáckých vesnic Týnečka a Chválkovic. Průvodcovství se ujala Jana Votroubková, která tuto trasu předloni zmapovala a nafotila.

    Sešlo se nás třináct, ale vůbec jsme se necítili nešťastně. Překvapilo nás, jaké pěkné výhledy se nabízejí na Olomouc nebo i Svatý Kopeček z polí mezi Týnečkem a Chválkovicemi. Na fort č. II a unikátní technickou památku, parní vodárnu z roku 1889, jsme mohli nahlédnout jen přes plot a ti, co v ní ještě nikdy nebyli uvnitř, si přislíbili nápravu. Třeba při Dnech evropského kulturního dědictví.  

    Kochali jsme se a kochali, posléze i západem slunce, takže v lese mezi slatiništi cestou k Černovírské kyselce nás zastihla tma. Naštěstí naše průvodkyně, ostřílená cestovatelka, byla vybavená a posvítila nám čelovkou. Kyselka je v lese dobře utajená, kdo alespoň přibližně netuší, kde se nachází, bude ji sám hledat těžko. Alespoň tak mi to v té tmě připadalo. Hrníček na načerpání vody u ní nechybí, my však byli vybaveni vlastními petkami. A tak seznámeni s místními památkami a osvěženi kyselkou jsme se za tmy, ale spokojeni rozjížděli domů.

« Novější | Starší »

Banan-maly Trasy projektu "Do přírody ve městě" byly zpracovány a uvedeny v život v roce 2014 díky práci dobrovolníků - členů a příznivců olomouckých Přátel přírody - a za finanční a věcné podpory statutárního města Olomouce a Dopravního podniku města Olomouce, a. s. Revize a aktualizace tras proběhla v roce 2019. Mapové podklady byly použity z www.openstreetmap.org. Webhosting BANAN.cz.

Věnováno památce Ing. Jiřího Hambálka.