Ze zastávky MHD Tržnice projdete podél historické budovy městské tržnice a hotelu Alley až na konec Aksamitovy ulice a už vidíte jiný, zelený a historický svět. Stojíte na kraji romantických Bezručových sadů, po levé ruce k vám sestupují schody z Blažejského náměstí. Na schodiště navazuje skála a historické hradby, vedoucí celými sady.

1. zastavení: Bezručovy sady

Jeden z trojice největších parků tvořících zelený prstenec kolem historického jádra města. Park se nachází v prostoru pod středověkými hradbami v zákrutu Mlýnského potoka. Mezi olomouckými sady má jeden primát – nejčastěji měnil svůj název. Původní Michalský park byl v roce 1905 přejmenován na Schillerovy sady v souvislosti se 100. výročím umrtím tohoto německého romantického básníka (současně mu byl v parku zřízen dnes již neexistující pomník). Roku 1933 byl park pojmenován po zakladateli Sokola dr. Miroslavu Tyršovi. Svůj současný název nese od roku 1947.

Pokračujte podél hradeb a spatříte na nich nejprve cihlovou vížku z roku 1915, která sloužila jako zahradní altánek.

2. zastavení: Katovská branka

Katovská branka se schodištěm je vlastně jednou z městských bran. Kat ve středověku nahoře na hradbách nedaleko branky opravdu bydlel. Ze společnosti byl vyloučen, lidé se ho štítili, a proto musel mít vlastní průchod z města ven. Užívat branku mohl jen on a nevěstky z blízkého nejstaršího nevěstince v městě. Schodiště, které propojuje park s brankou, však pochází až z doby druhé světové války. Nad hradbami stojí v Hrnčířské ulici domky malých řemeslníků. Purkrabskou ulicí dále přes náměstíčko a Školní ulici se můžete rychle dostat na Horní náměstí k radnici.

Před katovskou brankou stojí replika lidové šindelové zvoničky. Ta původní byla převezena z Pavloviček, ale kvůli špatnému stavu byla nedávno nahrazena replikou včetně zvonu.

Pokračujeme dále k Michalskému výpadu, kde se ve středověku rozkládala osada Závodí.

3. zastavení: Michalský výpad

Michalský výpad, čtyřboká hranolová věž se schodištěm, které propojuje park s městem od 18. století, sloužil jako další z městských bran. Jedná se o nejdelší schody v historickém jádru města. Nahoře nad schody vidíte tři zelené kopule barokního kostela sv. Michala, napravo fasádu secesní vily Primavesi z počátku 20. století. Vila patřila italské podnikatelské rodině Primavesi, která se na Moravě naturalizovala a byla vstřícná k české společnosti. V letech 1926 a 1947 byla vila přestavěna pro účely zdravotnického zařízení. Objekt dotváří krásné panorama nad hradbami. Dovnitř na případnou prohlídku se dostanete právě Michalským výpadem. Budete-li pokračovat Univerzitní ulicí, dojdete k jezuitskému konviktu. V něm si můžete prohlédnout gotickou židovskou branku.

Těsně pod hradbami jsou betonové vstupy do protileteckého krytu,vysekaného Němci do skály koncem druhé světové války. Později byl přebudován na protiatomový a nakonec sloužil jako velitelství Civilní obrany okresu Olomouc.

4. zastavení: Rozárium a botanická zahrada

Před ohbím cesty uvidíte vpravo lávku přes Mlýnský potok, kterou se dostanete zdarma do rozlehlé botanické zahrady a rozária. Cestiček je zde mnoho, skoro bludiště. Jděte, kam vás oči povedou, zastavte se u vzácných stromů, plastik, záhonů, zahrad různých národů nebo si odpočiňte na lavičkách. K rozáriu se dostanete přes viditelný kopeček cestičkou nebo po schodech. Pohledem dolů už rozárium uvidíte.

5. zastavení: Mauzoleum jugoslávských vojínů

Po návratu zpět do Bezručových sadů se hlavní cesta lomí v pravém úhlu a park se zde rozšiřuje. Na hradbách stojí jezuitský konvikt, do jehož míst ústila pozdně gotická židovská branka z nedalekého ghetta. Brankou se dnes z parku do města nedostanete, neboť ústí z parkánového prostoru konviktu na nižší parkán nad hradbami. Její původní ústí je však na stěně hradeb zvenku patrné.

V ohbí hradeb i cesty stojí monumentální neoklasicistní Mauzoleum jugoslávských vojínů, kteří zemřeli v místních lazaretech za první světové války. V památníku, postaveném podle návrhu architekta Huberta Austa roku 1926, jsou uloženy ostatky téměř 1200 těl. Nedávno zrekonstruované mauzoleum nese příznačný nápis „Věrnost za věrnost / Ljubav za ljubav“.

6. zastavení: Pomník Petra Bezruče

V rozšířené centrální části parku stojí litinový hudební pavilon, obdobný jako ve Smetanových sadech. Nedaleko uvidíte na vyvýšeném místě pomník s horníkem a Maryčkou Magdonovou, věnovaný "pěvci slezských písní" Petru Bezručovi (1867 - 1958), který zemřel v našem městě.

7. zastavení: Jakubský výpad a parkánové zahrady

Za chvilku dojdete k nejmladšímu výpadu – Jakubskému. Byl vybudován v místě, kde se hradby zbortily, a úzkým průchodem propojuje park s Univerzitou Palackého. Nahoře na hradbách jsou nečekaně krásné univerzitní parkánové zahrady. Nacházejí se za zadními křídly budov filozofické fakulty a rektorátu v Křížkovského ulici. Průchodem mezi budovami úzkou Svatojakubskou uličkou projdete k bývalé tereziánské zbrojnici, která dnes slouží jako univerzitní knihovna.

Napravo od cesty dole u řeky spatříme na místě bývalého Jakubského mlýna barokní sochy čtyř Herkulů, představující čtyři roční období. Původně stávaly v zahradě jezuitského konviktu v Olomouci – Hejčíně. Podél Mlýnského potoka projdeme kolem domů, postavených po zbourání Hradské brány roku 1876. Šlo v té době o první domy postavené těsně za hradbami olomoucké pevnosti. Dodnes jsou cenné pro svůj jednotný architektonický styl vysoké kvality. Po levé straně nábřeží minete nejvýstavnější dům celého souboru, tzv. Molitorův dům, dvoukřídlý nárožní dům s průčelím zakončeným věží. Pokračujte přes nábřeží Přemyslovců a přejděte ulici Komenského.

8. zastavení: Sad Přemyslovců

Vcházíte do menšího Sadu Přemyslovců (též park pod dómem sv. Václava), ohraničeného vpravo řekou a vlevo skalisky s hradbami. V parku je malé dětské hřiště a podél cest lavičky. Nad vámi nahoře na hradbách se tyčí dóm sv. Václava, s nímž sousedí románský Zdíkův palác, bývalé sídlo olomouckých biskupů. Na gotická okna kaple sv. Jana Křtitele navazuje okrouhlá věž s kaplí sv. Barbory ze 13. století, původně obranná věž Olomouckého hradu, sídla přemyslovských knížat. O cihlové Krvavé pavlači se traduje, že na ní byl zavražděn poslední Přemyslovec, český král Václav III. Dnešní podoba pavlače však pochází až z 19. století. Dnes v těchto objektech sídlí Arcidiecézní muzeum.

Ještě před koncem parku narazíte v hradbách na tzv. Cikánskou branku, která spojuje vnější část stěny Locatelliho bastionu, součásti bývalé olomoucké pevnosti, s jeho vnitřním prostorem. Branka ústí u pódia letního kina.

9. zastavení: Park pod letním kinem

Po chodníku kolem bastionu, který vyčnívá až k ulici Dobrovského, přicházíte do malého parku pod letním kinem. Ke konci zahnete ostře vlevo a vystoupíte po schodech kolem hřiště pétanque nahoru k hostelu a bistru Long Story Short. V rozlehlém objektu bývala původně vojenská pekárna, která byla vestavěna do zrušeného Špitálského bastionu. Projdete restaurací dál, sejdete z kamenných schodů a dáte se do kopce Pekární ulicí na třídu 1. Máje, odkud jezdí tramvaje oběma směry. V polovině Pekární ulice můžete ještě zabočit vlevo do areálu letního kina, které se rozkládá na místě Locatelliho bastionu. Po levé straně uvidíte malé občanské zahrádky, pak venkovní lidové občerstvení s dětským hřištěm. Nalevo od podia letního kina uvidíte schody dolů do ústí Cikánské branky.

Co jste nestihli, nechejte si na příště. Sady jsou jako živé bytosti, mění se v ročních obdobích a vždy můžete něco jiného, nového obdivovat.

Příroda na trase

Všechny olomoucké parky se koncem 20. století postupně staly kulturními památkami České republiky. Kromě tří olomouckých sadů (Bezručovy, Čechovy a Smetanovy) se další zelen se vyskytuje ještě v malém parku v ulici Na Střelnici (tzv. ASO park). Zde uvidíte část stromořadí a památný strom platan javorolistý, starý přes 200 let, s obvodem kmene asi 530 cm. Roste na rohu ulic Na Střelnici a U Stadionu. Kousek dál roste ještě vzácná metasekvoj čínská, stará asi 60 let. Je na zatravněné části křižovatky spojující ulice Na Střelnici a Lazecká.

Městské parky jsou v péči městského podniku Flora Olomouc, který pořádá každoročně několik velkých tematických podle ročních období. Podnik se stará i o labutě, kachničky, pávy a perličky, kterým na noc a na poskytuje úkryt. Parky přirozeně obývají veverky, spatřit můžete i králíka polního. Běžného ptactva zde poletuje asi 50 druhů, a to zejména hrdličky, holubi hřivnáči, sýkory koňadry či vzácnější brhlíci lesní. V okolí se vyskytují sovy, které v noci loví v parcích.