1. zastavení: Kostel sv. Floriána

Na trasu vyrazíme ze skrbeňské návsi od budovy bývalé fary (lehce rozpoznatelné díky krucifixu ve výklenku fasády) dále ve směru jízdy autobusu, až dojdeme ke kostelu sv. Floriána. Stojí na místě bývalé kaple, která byla tak malá, že při mši museli farníci stávat venku. Rozhodli se proto v roce 1832 postavit kapli novou, prostornější. Roku 1869 získali skrbeňští vlastní duchovní správu, na návsi byla vystavěna fara a kaple povýšena na kostel, jehož dnešní podoba pochází z roku 1908. V kostelní věži o výšce 30 m se nacházejí 4 zvony, místní varhany pocházejí z dílny pražského varhanáře Emanuela Štěpána Petra.

U kostela roste Císařská lípa zasazená v roce 1881. Naproti kostelu spatříme dům č.p. 24 se sgrafitem od Františka Flasara. Zabočíme doprava na Hlavní ulici a vzápětí si můžeme prohlédnout památník obětem světových válek.

 

2. zastavení: Zemanský statek

Naproti po levé straně Hlavní ulice stojí původně středověká tvrz, založená v 15. století. Jejím nejznámějším vlastníkem byl Jan Skrbenský ze Hříště, manžel Elišky z Petřvaldu. Erb obou manželů dodnes spatříme na vstupním portálu do tvrze. Jelikož Skrbeň získalo do svého majetku v 80. letech 16. století město Olomouc, šlechtické sídlo pozbylo na významu a bylo přeměněno na hospodářský objekt s obytnými prostorami. Obytným účelům slouží statek dodnes, zachovány však byly některé gotické a renesanční prvky.

Na dvoře statku stojí monumentální socha sv. Floriána, která pochází z dílny olomouckého kamenického mistra Václava Rendera (jednoho z tvůrců olomouckého sloupu Nejsv. Trojice). Socha z roku 1706 původně stála na olomouckém Dolním náměstí, než ji na kašně nahradila socha Jupitera. Do Skrbně byla socha přemístěna pravděpodobně roku 1742. Další socha tohoto světce od neznámého autora stojí ve výklenku fasády u brány do dvora.

V obci bychom nalezli několik drobných křížků a kapliček, my se však vydáme dále po Hlavní ulici kolem školy, obecního úřadu a hřbitova. Za hřbitovem přejdeme na cyklistickou stezku a pokračujeme po ní přes most až k cestě, která odbočuje doleva.

 

3. zastavení: Horecká skalka

Odbočíme vlevo a dojdeme k informační tabuli, která nás seznámí s vodním parkem Horecká skalka. Původně zde stával lom, ve kterém se těžil kámen. Na památku dělníka, který zahynul při pracovní nehodě, byla v 19. století nedaleko vystavěna kaplička Skalka. Od těžby se později upustilo, vytěžená jáma se začala plnit různým odpadem, poté byla zcela zasypána na jejím místě zasázeny stromy. Po těžbě kamene se také utvořily malé rybníčky. Celé území však bylo postupně zdevastováno a kaplička zbořena. V nedávných letech prošla oblast rekultivací, rybníčky a jejich okolí byly upraveny a vystavěna byla i replika kapličky, kterou dnes najdeme po pravé straně prvního z rybníčků.

Dále pokračujeme kolem lesní školky, hřbitov necháme po pravé straně a jdeme dál kolem potoka Častavy. Asi po 200 m odbočíme doprava k aleji, která nás dovede až k Domu přírody Litovelského Pomoraví – Sluňákov.

 

4. zastavení: Dům přírody Litovelského Pomoraví – Sluňákov

V místě, kde dříve býval rybník Rozvižď, se dnes nachází areál Domu přírody Litovelského Pomoraví a v jeho středu nízkoenergetický dům, Centrum ekologických aktivit Sluňákov. Obecně prospěšná společnost Sluňákov byla založena statutárním městem Olomoucí roku 2006. Dům přírody Litovelského Pomoraví nabízí návštěvu unikátní galerie v přírodě a přírodního hřiště v Horce nad Moravou. Areál slouží jako přirozená vstupní brána do CHKO Litovelské Pomoraví. Stavby a instalace jsou navržené s cílem podnítit návštěvníky ke smyslovému vnímání přírody a pomáhají kultivovat vztah k přírodě Litovelského Pomoraví.

V areálu jsou realizované stavby podle návrhu Františka Skály (Rajská zahrada rostlin a živočichů), Miloše Šejna (Sluneční hora snů), Miloslava Fekara (Lesní chrám) a Marcela Hubáčka (Ohniště zlaté spirály). Umělecké instalace jsou v otevřené krajině a záměrně se snaží odvést lidi z "virtuálních světů počítačových sítí" k přirozenému pobytu v přírodě. Současně jde o ojedinělý záměr vytvoření komponované krajiny s odkazem na anglické romantické parky.

Po prohlídce areálu Sluňákova odbočíme mezi Lesním chrámem a Sluneční horou snů zpět k potoku Častava. Přejdeme most a odbočíme doprava. Po pravé straně pokračuje potok Častava, po naší levici už teče Mlýnský potok. Mezi těmito toky dojdeme po cyklostezce až na začátek obce Horka nad Moravou.

 

5. zastavení: Horka nad Moravou

Po levé straně míjíme pozdně barokní kostel sv. Mikuláše. Tak jako Skrbeň, i ves Horka byla od roku 1533 majetkem města Olomouce, které ves zakoupilo od Horeckých z Horky a nechalo zde v roce 1753 zbudovat nový kostel. Jedná se o jednolodní stavbu s věží v hlavním průčelí. Kostel obkružuje zeď bývalého hřbitova. Vnitřní vybavení je většinou původní, zajímavé jsou nástropní fresky andělů od Františka Peňáze z roku 1775.

Pokračujeme dále kolem budovy staré školy na náměstí Osvobození, kde si prohlédneme pomník obětem 1. a 2. světové války, pocházející z roku 1946.

Trasa končí na náměstí Osvobození na zastávce autobusu MHD Horka nad Moravou, Obecní úřad.

Příroda v okolí

Severně od Horky se rozkládá území CHKO Litovelské Pomoraví s lužními lesy, říčními rameny a řadou zpevněných lesních cest, lákající k výletům na kolech, na lodích, na koních a pěšky. Asi 2,5 km severně se uprostřed lesů nachází Lovecká chata, oblíbené výletní místo pro svůj lovecký a westernový charakter. Pořádají se zde hony, sportovní soustředění a závody psů a koní. Horkou protéká Mlýnský potok (náhon horeckého mlýna), který je s oblibou splavován vodáky na kánoích a vyhlídkových raftech.