Po tzv. válkách o habsburské dědictví (1740-42) ztratila habsburská monarchie většinu Slezska a Olomouc se tak ocitla na severních hranicích říše. Skutečnost, že se město stalo hraniční pevností, si vyžádala zcela zásadní přestavbu a doplnění stávajícího zchátralého městského opevnění. Zásluhou císařovny Marie Terezie zde vznikla moderní bastionová pevnost, která se mohla počítat k jedné z největších a nejdokonalejších v rámci celé habsburské monarchie. O století později byl obranný systém města rozšířen o soustavu předsunutých pevnůstek (fortů), které zvětšily akční rádius pevnostní posádky a vzdálily hlavní obrannou linii dále do předpolí pevnosti.
Tento fortový věnec v Olomouci byl unikátním projektem plukovníka Wurmba z roku 1850. Počítal s vybudováním 25 menších pevnůstek, které dohromady vytvářely uzavřený prstenec kolem vlastní pevnosti. Olomouckápevnost byla zrušena r. 1886, protože ohraničení města hradbami bránilo jeho dalšímu rozvoji. Většina fortů však zůstala dodnes.
Na naší trase uvidíme čtyři forty, z nichž každý je trochu jiný a společné mají to, že jsou propojeny stezkami příměstskou krajinou. Vyjdeme z městské části Černovír, projdeme přes přírodní památku Bázlerova pískovna loukami na přírodní koupaliště Poděbrady, odtud do Řepčína a přes pole dál do samostatné obce Křelov. Od zdejšího fortu nás polní cesta dovede k tomu neředínskému a pak k točně tramvají u ústředního hřbitova, kde trasa končí.
Trasa je dlouhá 14 km, vyžaduje asi 4 hod. chůze + čas na zastaveních.
HISTORIE MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ PO TRASE A OBCE KŘELOV
POPIS TRASY
